V neděli 1. 3. 2020 v 16 hodin byl potvrzen první případ nakažení virem SARS-CoV-2 na území České republiky. Prvotní zdroj infekce byla severní Itálie, kde se nakazili čeští občané přijíždějící za účelem lyžování v čase jarních prázdnin. Tím také začíná první vlna pandemie, nejdelší a nejrozsáhlejší mimořádné události v historii České republiky. V úterý 10. 3. 2020 došlo k zákazu konání všech sportovních, kulturních, náboženských a uměleckých akcí. O den později k uzavření základní, středních a vysokých škol. Ve čtvrtek 12. 3. vyhlásila Vláda stav nouze a den poté uzavřela státní hranice. Do tří dnů následoval zákaz maloobchodního prodeje a volného pohybu osob s výjimkami. Stav krize nastal nejen na úrovni společnosti, ale do života mnoha občanů se otiskl také v podobně krize duševní.

​

De sociate ad hominem: vlivy pandemie na psychické zdraví lidí

Definice krize se liší na základě oboru. V medicínském pojetí znamená slov krize definitivní zlepšení nebo zhoršení stavu, ne však konečné stádium ve vývoji nemoci. V politice krize vystihuje situaci, kdy se konflikt stává natolik ohrožující, že se lidé obávají bojů nebo války, boje však ještě nezačaly. V energetice je krizí situace, kdy se zdroje stávají těžko dostupnými, ale v menší či větší míře k dispozici jsou. V sociologickém pojetí je krize situace, kdy je vážně narušeno fungování určitého systému či jeho části.

Výše zmíněné definice odkazují na původ slova krize, tedy řecké “kreinein”, které můžeme přeložit jako “rozhodný obrat”. Jako první se objevuje ve stavbě řeckého dramatu jako “vyvrcholení děje”. Krize není v žádném oboru konec, ale vrchol procesu. 

Vodáčková1 vymezuje krizi v  psychologickém pojetí jako stav narušení psychické rovnováhy, který se projevuje v rovině psychické, fyzické a sociální. Narušení člověk nedokáže zvládnout vlastními silami a tento psychický stav je definován subjektivně. Pokud osoba stižená krizí situaci vyřeší, může být narušení psychické rovnováhy příležitostí ke změně již nefunkčních vzorců v příběhu lidského života, nezvládnutí krize je však ohrožením na všech úrovních. V souladu s touto teorií je také čínský překlad slova krize jako wei ji, kdy “wei” překládáme jako ohrožení a “ji” jako příležitost. Integrativní a metaforickou definice krize přináší Honzák2 ve zvolání “Situace je kritická, nikoli však zoufalá”.

Subjektivní vymezení krize znamená, že co u jednoho krizi spouští, u jiného člověka krizi spustit nemusí. Rozdíl mezi krizí a traumatem je právě v tomto aspektu, kdy trauma je definováno objektem, kdežto krize je definována subjektem. Vodáčková1 dále vymezuje 3 hlavní spouštěče krize a to ztrátu, změnu a volbu. Můžeme konstatovat, že v době pandemie byla hlavním spouštěčem krize ztráta. Ztráta sociálních kontaktů, svobody pohybu, přirozeného biorytmu a každodenních návyků, pocitu bezpečí, pocitu svobody a dalšího. Spolu s narušením pocitu bezpečí jde v ruku v ruce také strach z nákazy, o kterém můžeme říci. že měl a má dopady na psychické zdraví stejně jako nákaza samotná.

​

Krize jako ohrožení: dopady 1. vlny pandemie na duševní  zdraví

Jeden z prvních ucelených obrazů vývoje duševního zdraví české populace během 1. vlny pandemie poskytuje studie IDEA “Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví”3. Studie shrnuje klíčové výsledky rozsáhlého projektu „Život během pandemie“. V rámci široké spolupráce došlo v období od 30. března do 14. června 2020 k opakovanému dotazování (každé dva týdny) reprezentativního vzorku 3 100 lidí v České republice (ČR) na jejich duševní zdraví. Výzkumné otázky byly následující:

• Jak velký byl nárůst příznaků úzkosti a deprese v první fázi pandemie, tj. poté, co byly zavedeny plošné restrikce, oproti stavu před pandemií?

• Jaké skupiny byly nejvíce zasaženy?

• Došlo v poslední době ke zlepšení? Přetrvává (a u jakých skupin) zvýšená míra příznaků úzkosti a deprese?

Výsledky výzkumu ukázaly, že v první fázi pandemie (30.3. – 15.6.) trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) až 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %). Nejvíce zasaženy byly následující skupiny obyvatel:

1. ženy (výskyt 26 %) a převážně pak ženy s dětmi (výskyt 37 %),

2. mladí lidé ve věku 18–24 let (výskyt 36 %) a

3. respondenti z domácností postižených vysokým propadem příjmů (výskyt 30 %).

 

Výzkum ukázal, že duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti byl ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií Výzkum poukazuje na to, že duševní zdraví může zhoršovat nejen prožitek, ale také očekávání budoucích ekonomických, zdravotních a sociálních problémů. S tímto zjištěním narůstá důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasaženým pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty. Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie ukázaly výsledky výzkumu rovněž potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.

Zpráva pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví4 také iniciovala  šetření v oblasti dopadů na duševní zdraví obyvatel, zpracovala analýzy a následně formulovala doporučení. Výstupy jsou následující:

• Riziko sebevražd vzrostlo 3x

• Zvýšila se frekvence tzv. binge drinking5 (pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti. V USA se binge drinking vymezuje: 5 a více alkoholickými nápoji při jedné příležitosti u mužů, 4 a více nápojů při jedné příležitosti u žen.)

Studie Já a COVID-196 poukazuje na následující sociálně patologické jevy spojené s pandemií a nouzovým stavem:

• diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci COVID19;

• ostražitost a udavačství ze strany okolí (19 %);

• nevraživost vůči určitým skupinám (chalupáři, pendleři, Pražáci – 17 %).

• Mezi dalšími formami diskriminace byla například nenávist na sociálních sítích.

Studie dále vymezuje rizikové faktory pro vznik osobní krize u vymezených skupin obyvatel:

• instituacionalizovaná část populace (děti v dětských domovech, diagnostických a výchovných ústavech, dospělí lidé se zdravotním postižením a senioři v institucích MPSV, lidé hospitalizovaní v psychiatrických nemocnicích);

• osoby žijící o samotě;

• lidé ohrožení nebo v minulostí trpící psychickým onemocněním;

• lidé se zdravotním omezením/postižením

• lidé nezaměstnaní nebo lidé, jejichž možnost vydělávat peníze byl v období koronaviru menší.

​

Krize a cesty ven

V době pandemie byli informace o duševních zdraví a postupy jak zvládnout psychickou krizi především na internetu, například Psychologický institut7 vymezuje 6 zásad jak přežít karanténu a izolaci:

1. Tím, že jste doma děláte službu veřejnosti!

2. Nemusíte sejít, i když jste doma: zůstaňte aktivní a udržujte si denní rutinu

3. Buďte v kontaktu s rodinou a přáteli!

4. Update 2-krát denně stačí! 

5. Pravidelně volejte svým prarodičům a nabídněte pomoc svým osamělým sousedům

6. Kontrolujte své obavy a katastrofické myšlenky6

 

Web Opatruj.se8 se zaměřuje více odborně a rozděluje pomoc do následujících kategorií:

• fyzická péče o duševní zdraví;

• spánková hygiena;

• psychologická péče o duševní zdraví ;

• emoční péče o duševní zdraví;

• spirituální péče o duševní zdraví,

• společnost;

• práce;

• zájmy a relaxace.

 

Jako konkrétní rady k udržení psychického zdraví navrhuje:

- Deník je skvělý nástroj k tomu, abychom se lépe poznali a viděli věci z různých úhlů pohledu.

- K elektronice a technologiím se připojujte (i odpojujte) vědomě.

- Trénujte pozitivní self-talk.

- Rozeznejte, co ve vaší moci je a není.

- Čtěte inspirativní literaturu.

- Procvičujte mindfulness nebo meditujte.

 

Na úrovni společnosti došlo k realizaci mnohých opatření na podporu psychického zdraví obyvatelstva, mezi něž patří:

• mobilizace tradičních registrovaných linek důvěry s navýšením kapacit;

• zřízení ad hoc Linky první psychické podpory pod celostátní informační linkou 1212, zřízení Linky kolegiální podpory pro pracovníky ve zdravotnictví, další ad hoc COVID krizové linky a služby (Vojenská linka psychologické pomoci AČR – pro občany, linka NUDZ pro pacienty i veřejnost, Anténa – psychoterapeutická linka České asociace pro psychoterapii);

• zveřejnění informací k duševnímu zdraví na webu Ministerstva zdravotnictví (MZ) ČR, centrální bod pro psychosociální informace pod webem Ministerstvem vnitra ČR (vč. online zdrojů pomoci, edukačních videospotů HZS ČR apod.);

• vznik komplexní mobilní aplikace “Koronavirus, COVID-19 v ČR”;

• vznik a kordinace dobrovolnických projektů: ad hoc projekt #delamcomuzu (psychologické a psychoterapeutické konzultace online, na dobrovolnické bázi, zpočátku poskytované zdarma); síť klinických psychologů připravených k provádění krizové intervence v době koronaviru - https://www.akpcr.cz/koronavirus; psychoterapeutická linka Anténa atd;

• Zajištění úhrad a poskytování distanční péče v psychiatrických ambulancích, metodické doporučení MZ poskytovatelům následné lůžkové péče v psychiatrii, včetně doporučení k podpoře lidských práv v období epidemie.

• Zřízení pracovní skupiny na Ministerstvu zdravotnictví ČR k rozvoji krizových center

Pracovní skupiny Rady vlády 4  definovala konkrétní doporučení k redukci rizik a následků a posílení odolnosti obyvatel a to:

a) Nastavit mechanismus rychlé mobilizace zdrojů, s využitím dobrovolnictví (nutnost koordinace  dobrovolnických organizací – Skaut, Červený kříž apod.) a participace ze strany občanů / uživatelů péče.

b) Zřídit komplexní “Online asistenční a informační centrum pomoci” pro situace rozsáhlých mimořádných událostí, kde mohou občané získat vše nezbytné na jednom místě (bude zahrnovat centrální mobilní aplikaci + web stránku + systém krizových a informačních linek).

c) Zřídit pod NZIP web k psychické podpoře, kde budou garantované zdroje, včetně přímého zajištění  pomoci (chat), je vhodné jej provázat s iniciativou MV GŘ HZS.

d) Posílit jednotnou (centrální) koordinaci krizových a informačních linek ze strany MPSV (ve spolupráci s Českou asociací pracovníků linek důvěry) – využít funkční systém registrovaných linek důvěry, jejich odborné standardy a bohatou zkušenost; plánovat pružné finanční zdroje pro možnost navýšení kapacity linek pro situace mimořádných událostí a dále posílit linky pro dětskou populaci.

e) Zajistit koordinovanou meziresortní krizovou komunikaci, nastavit plán nakládání se službami na resortech a komunikaci vůči službám i veřejnosti. Jednotná strategie krizové komunikace od státu k občanům je nezbytná pro zachování jejich psychické i sociální stability.

f) Posílit preventivní programy na školách (v prezenční ale i distanční formě) – posílit fondy pro primární prevenci a podpořit zřizovatele škol k jejich využívání, zejména v oblasti podpory psychosociálního zdraví.

g) Vytvořit síť zdravotních krizových center (1KC / kraj), jako komplexních center poskytujících telefonickou, ambulantní, terénní intervenci, i krátkodobou stabilizaci na lůžku.

h) Zvýšit dostupnost psychoterapeutických služeb a služeb psychosociální podpory.

i) Podpořit dobrou praxi u poskytovatelů následné lůžkové péče / pobytových služeb v oblasti zajištění  lidských práv uživatelů (online sociální kontakty s rodinami a blízkými, smysluplný denní program, soukromí atd.). Zvýšit metodickou podporu při tvorbě pandemických plánů.

j) Zvýšit informovanost a podporu seniorům s neurodegenerativním onemocněním a neformálním  pečujícím (iSupport).

k) Zajistit psychickou podporu/supervizi pomáhajícím profesím, např. Systém psychosociální intervenční služby pro zdravotníky.

l) Urychlit práce na legislativním rámci, metodikách a úhradách v oblasti telemedicíny a zajistit její využití v péči o duševního zdraví.

m) Využít fondy prevence zdravotních pojišťoven na podporu psychické odolnosti (programy prevence  vyhoření u zdravotníků, programy zdravého životního stylu u lidí s duševním onemocněním atd.).

Jako další potenciál pomoci vidí autorka textu v zapojení soukromého rezortu do systému péče o duševní zdraví na školách. Kapacity školních psychologů jsou často nedostačující. V tu chvíli by bylo možné využít kapacit sociálních pedagogů nebo krizových interventů, aby tuto funkci byť je dočasně zastaly. Dalším řešením by bylo navýšení kapacit školních psychologů, čemuž by nutně předcházelo také zvýšení jejich finančních odměn a celkově zlepšení podmínek pro práci.

​

Zdroje

1VODÁČKOVÁ, Daniela a kol. Krizová intervence. 4., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2020. 543 stran. ISBN 978-80-262-1704-6.

2NOVOTNÁ, Vladimíra a HONZÁK, Radkin. Krize v životě, život v krizi. Druhé, revidované a doplněné vydání. Praha: Euromedia Group, 2021. 204 stran. Universum. ISBN 978-80-242-7585-7.

3BARTOŠ, Vojtěch, Jana CAHLÍKOVÁ, Michal BAUER a Julie CHYTILOVÁ. Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví: Studie IDEA anti COVID-19 # 22 / 2020 [online]. Praha, 2020 [cit. 2023-03-27]. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Dusevni_zdravi_covid-19_cervenec2020_22/files/extfile/IDEA_Dusevni_zdravi_covid-19_cervenec2020_22.pdf. Studie. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., 2020.

4 Dopady krize způsobené koronavirem SARS-CoV-2 a duševního zdraví populace ČR: zpráva pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví [online]. In: . Praha: MZCR, 2020, s. 1-4 [cit. 2023-03-27]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/01/Dopady-krize-zp%C5%AFsoben%C3%A9-koronavirem-SARS-CoV-2-a-du%C5%A1evn%C3%ADho-zdrav%C3%AD-populace-%C4%8CR.pdf

5Binge drinking: Alcohol and Public Health [online]. listopad [cit. 2023-03-27]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/alcohol/fact-sheets/binge-drinking.htm#:~:text=Binge%20drinking%20is%20a%20serious,on%20an%20occasion%20for%20women.

6Já a COVID-19.: Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví zkoumala vliv koronavirové pandemie na Čechy [online]. In: . 2020, s. 1-2 [cit. 2023-03-27]. Dostupné z: https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Tiskove_zpravy/tz-studie-ja-a-covid-19.pdfVODÁČKOVÁ, Daniela a kol. Krizová intervence. 4., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2020. 543 stran. ISBN 978-80-262-1704-6.

7Jak se z toho nezbláznit – 6 zásad jak přežít karanténu a izolaci. Psychologický institut Re:Life [online]. Praha, 2020 [cit. 2023-03-28]. Dostupné z: https://re-life.cz/novinky/jak-se-z-toho-nezblaznit-6-zasad-jak-prezit-karantenu-a-izolaci

8Péče o sebe. Opatruj.se [online]. Praha, 2020 [cit. 2023-03-28]. Dostupné z: https://www.opatruj.se/pece-o-sebe